Výchovný poradce

Výchovná poradkyně, Mgr. Melanie Hozová

Specifické poruchy učení a chování

Cílem výchovného poradenství je poskytovat podporu a působit k optimalizaci vzdělávacího systému. Cílovou populací jsou děti a mládež od 3 do 18 let, jejich rodiče, učitelé a další pedagogičtí pracovníci. Poradny rovněž spolupracují s odbory péče o dítě, s lékaři, především s pediatry a dětskými psychiatry či dalšími specialisty (zvláště v případě postižených dětí), případně se soudy. Poradenská zařízení poskytují odbornou pomoc:

  • při řešení osobních problémů jednotlivých žáků
  • při prevenci, zjišťování a řešení obtíží a problémů psychického a sociálního vývoje dětí a mládeže v průběh výchovně-vzdělávacího procesu
  • při volbě povolání a profesionální orientaci
  • při prevenci sociálně patologických jevů
  • Specifické poruchy učení a chování

Specifické poruchy učení jsou nazývány vývojovými z toho důvodu, že se objevují jako vývojově podmíněný projev. Tyto poruchy však provázejí člověka až do dospělosti. Nejsou ani primárně spojeny se smyslovým handicapem jedince a se snížením nebo opožděním rozumového vývoje. Právě proto jsou označovány jako specifické – z důvodu jejich odlišení od poruch nespecifických, způsobených například smyslovým handicapem či celkovým opožděným vývojem intelektových schopností, častou absencí ve škole z důvodu nemoci, záškoláctví apod.

Nejčastější primární příčinou poruchy učení je lehká mozková dysfunkce, která je spojena s mírnými odchylkami funkce CNS. Přitom inteligence není porušena. (K odchylkám ve funkci CNS dochází většinou na základě drobného poškození mozku v raných vývojových obdobích – před porodem, při porodu a po něm. Také se může projevit vliv genetických odchylek a někdy se příčinu nepodaří odhalit vůbec).

Mezi specifické vývojové poruchy učení patří:

Dyslexie – porucha čtení Dyslexie je nejznámější pojem z celé skupiny specifických vývojových poruch učení. Tento pojem je nejstarší a porucha čtení, která se pod ním skrývá, nejnápadněji ovlivňuje školní prospěch. Úroveň čtení je obvykle výrazně nižší než všeobecná inteligence.

Dysgrafie – porucha psaní Dysgrafie se projevuje obtížemi se zapamatováním si tvaru písmen, obtížemi v napodobení písmen, kvalitou písma, která s množstvím klesá, písmo se stává nečitelným. Dysortografie – porucha pravopisu

Dysortografie se často vyskytuje v kombinaci s předchozími poruchami. Nepostihuje celou oblast gramatiky, ale jen tzv. specifické jevy – vynechávání interpunkčních znamének (háčky, čárky, tečky). Jedinci s poruchou pravopisu nerozlišují rozdíl ve slabikách di-dy, ti-ty, ni-ny, přidávají, zaměňují, vynechávají písmena ve slovech či celé slabiky, nedokáží aplikovat mluvnická pravidla, která mají naučena. Mají výrazně porušený jazykový cit.

Dyskalkulie – porucha matematických schopností Dyskalkulie se vyskytuje izolovaně, ale někdy i v kombinaci s předchozími poruchami. Spočívá v poruchách předčíselných představ, tzn. třídění prvků dle tvaru, barvy, velikosti, určování počtu prvků aj. Děti mívají ve škole potíže v číselných představách (smysl číslovek, řazení čísel aj.), ve struktuře čísla, hodnotě číslice v čísle, nejsou schopny provádět matematické operace s číslem, mívají poruchu zrakové či sluchové paměti pro čísla, špatnou orientaci v čase a prostoru.

Častým následkem nepodchycených poruch učení bývají poruchy chování, které mají neblahý dopad hlavně na druhém stupni základní školy. Praxe ukazuje, že pokud se povede získat pro spolupráci rodiče žáka se specifickými poruchami učení, náprava i celkové prospívání žáka je mnohem lepší.

ADHD

ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“) – hyperkinetická porucha (HKP) patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.

Na vzniku ADHD se přibližně z 80 % podílí dědičnost. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu.

Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání cukru, přídatných látek nebo chinolinová žluť – od 20. července 2010 mají v Česku výrobci povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“, nadměrného sledování televize nebo špatného zvládání dítěte rodiči.

ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů . Tímto jsou pak ovlivněny prakticky všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. Metody nápravy V současné době existuje již celá řada forem umožňujících pracovat na kompenzaci těchto obtíží. Jedná se o způsoby odstraňování či alespoň zmírnění poruchy ve trojím smyslu, a to pedagogickém, psychologickém a sociálním.

Při reedukacích se jedná o souhrn speciálně pedagogických postupů, kterými se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost jiných funkcí než funkce postižené, a metod rehabilitačních, majících za následek úpravu společenských vztahů, obnovující se narušené praktické schopnosti a dovednosti i možnosti seberealizace postiženého.

Do náprav je vhodné zapojit také rodiče.

U dětí s poruchami učení se vypracovává individuální vzdělávací program. Je to závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějícím nápravu – především na 1. stupni, vedením školy, žákem a jeho zákonnými zástupci, pracovníkem pedagogicko psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Volba povolání Žáci na konci 8. ročníku (popř. na začátku 9. ročníku) navštíví v rámci vyučování Úřad práce v Kladně.

Pro žáky 9. ročníků

Veškeré informace ohledně studijních oborů najdete na http://www.infoabsolvent.cz. Žáci, kteří si dávají přihlášku na střední školu s talentovou zkouškou, musí vyplněnou přihlášku doručit do 30. 11. k rukám ředitele střední školy. Na tuto (modrou) přihlášku se vyplňuje vysvědčení ze sedmého a ročníku (obě pololetí).

Další informace k přijímacím zkouškám

Tiskopisy přihlášek na střední školy zde.

Koordinace vzdělávání cizinců

Na těchto internetových stránkách jsou dostupné informace pro žáky s OMJ v různých jazykových verzích: https://inkluzivniskola.cz/informace-pro-rodice-jazykove-verze/